Měna
  • Česká koruna Kč
  • Euro €
+420 724 727 774
  • Přihlásit

Na co se mě ptáte

Jelikož je značka Mastodont Baits stále více populární a tím se i začínají množit různé dotazy na moji osobu a firmu, moje oblíbené montáže, naše boilie a tak dále.

Rozhodl jsem se napsat článek, kde Vám snad hodně věcí objasním. Hlavně to, jak se člověk může stát takovým bláznem do rybaření jako já.

Od mala jsem doslova hltal rybářskou literaturu a trávil veškerý volný čas u vody. S mojí první knížkou "1000+1 rada pro rybáře" jsem i spával. Začalo to lovem na plavanou se splávkem v rybářském kroužku v mých 7 letech a zlatou udicí, když nepočítám pytlačení ve vojenském prostoru nedaleko Plzně, kde nám to správci tolerovali. Pak se přidala vláčka a muškaření a lov dravců na živé nástrahy. O prázdninách jsem trávil celé léto u mé srdcové vody na řece Úslavě a jejím pstruhovém přítoku, kde bydlel můj strýc. Také výborný rybář a dobrý člověk, který mi mnohému naučil. Tam jsem vášnivě lovil ryby všeho druhu podle okolností. S postupem času, kdy jsem zjistil, že k ulovení větších kaprovitých ryb je potřeba u vody strávit delší čas a klid na lovném místě, jsem začal preferovat lov na položenou. S tím se samozřejmě přidala potřeba najít nástrahu, která odolá atakům bílé ryby a malých kaprů. Prostě vydrží čekat na toho správného kusana a bude dostatečně atraktivní. Byl začátek devadesátých let a na jedné výpravě s našim rodinným přítelem Františkem Vojáčkem, který pracoval v rybářských potřebách u Frause v Plzni jsem na tuto hádanku dostal nečekaně rychlou odpověď. Franta vytáhl z kufru zelené 120tky s přezdívkou žába dva pytlíky pro mě neznámých kuliček s nápisem Mosella a Top Secret. Uchvácený vůní, která se linula z kufru automobilu s příměsí benzínu a následně překvapený stylem vázání udice jsem tiše dumal, zda toto může vůbec fungovat s tou kuličkou pod háčkem a s tím těžkým olůvkem a s takovou divnou neprůhlednou pletenou šňůrkou?? Franta mi ale rychle vyvedl z omylu pár pěknými kapry nachytanými přes víkend na Orlíku, velikostně pro mě zatím nevídaných rozměrů. Od té chvíle jsem byl na dosmrti lapen kaprařinou.

 

Jenže boilies bylo pro školáka moc drahé a kukuřice nebyla dost selektivní a těch pár darovaných kuliček boilie nebylo bez krmení dost účinné, což jsme vypozoroval vcelku rychle. Rozhodl jsem se tedy, že si vyrobím své boilie. Začal jsem hltat starou anglickou literaturu a články v časopisech, sledovat Team Mosella a Top Secret a shánět receptury. V druhé polovině devadesátých let už moje rybářské kulinářské umění dohánělo moje rodiče v paneláku k šílenství. Smrad, který se linul digestořemi všech pater našeho baráku byl tak obrovský, že sousedi div nevolali, policii, aby hledali v ostatních bytech mrtvolu. Pomleté granule pro psy a všemoužné moučky všude, v lednici žádné vejce, v mrazáku pet lahve plné tekutých potrav, vaječné melanže a spousty dalších časem často neidentifikovatelných předmětů. Po několika tragických várkách boilie, které plavalo, nebo praskalo, nebo bylo jako beton vznikly první kuličky, na které se povedlo chytit pár pěkných ryb na svém oblíbeném lomu, ale zdaleka to nebylo ono. To, co fungovalo na jedné vodě nefungovalo jinde, to, co na jaře nejezdilo v létě, a tak jsem pomalu začal chápat, že k přípravě a lovu na boilies je nutná taky znalost biololgie, chemie, fyzika a že je nesmírně důležité, aby bylo boilies uzpůsobené trávení ryb v daném ročním období, aby nástraha uvolňovala atraktanty i ve studené vodě, nebo naopak v létě nebylo přehnaně atraktivní a rychle nevyčichlo.

Dalšími důležitými faktory, které jsem objevil byla energetická hodnota boilie a obsah proteinů. To mi dalo možnost cílit jak na řeky, tak na stojaté vody. Poslední oříšek jsem rozlouskl nalezením surovin, které nepohlcují pachy dna a pochopením toho, že je důležitá i hmotnost nástrahy. A ejhle po pár letech se začalo opravdu dařit a začal jsem chytat ryby okolo váhy 8 kg, což pro mě byl tenkrát obrovský úspěch se svým prahistorickým vybavením. V patnácti jsem konečně měl vše potřebné k tomu, abych mohl vytáhnout pořádnou rybu. Moje první děličky z druhé ruky od Byronu, vlasec také byron, navijáky Ryobi a swingery. Měl jsem nádhernou výbavu na kterou do dnes s vděkem vzpomínám, ale pořád ne, a ne chytit svých vytoužených 15+. Pořád mi vrtalo hlavou, co dělám špatně, Pak se mi dostaly do ruky knihy od autorů Toma Paisley a Kevin Maddocks.

(krásný labáček chycený mimo krmák na montáž s odpadávacím kamenem bez závěsky)

Pro mně úplná revoluce ve vázání návazců a lokalizaci lovného místa. Začal jsem používat těžší olova, jiné typy pletených šňůr a návazcových materiálů, broky, rovnátka, zarážky, bezpečnostní klipy a závěsky. Lovné místa jsem dříve hledal čtením vody, dno zkoumal pomocí olova, toto mi ale přišlo nedostatečné, tak jsem si pořídil první echolot a člun a začal jsem pořádně zkoumat vodu a oklepávat dno tyčí, nebo olovem a zavážet nástrahy. Zprvu jsem se snažil pokládat montáže do míst, kde jsem lokalizoval ryby, ale ne vždy jsem slavil úspěchy. S časem jsem došel k názoru, že ryby mají svá místa, kde odpočívají a nežerou, nebo jen náhodně, když je vydráždí atraktivní nástraha a místa, kde se ryby pravidelně krmí. Hrany, díry, lavice s tvrdým dnem. Na těchto místech se ryby na echolotu objevovaly ve větším množství ráno a večer ve dne byly naopak spíše v klidových zónách, kde se většinou i ukazovaly.

( montáž s odpadávacím kamenem se ztraceným uzlem bez závěsky)

Toto zjištění a cílený lov konečně přinesl pravidelné úlovky ryb nad patnáct kilogramů bez nutnosti masivního krmení. Většinou mi stačí dvacet kuliček pohodit plošně na cca 10 m2 a PVA k háčku, to dávám vždy i z důvodu, aby se nemotala montáž. Poté dokrmuji až po záběru a když potřebuji krmit masivněji, tak krmím v klidovém období mezi 12 – 14hod a plošně, kdy ryby z pravidla nebývají tak aktivní. Co se týká montáží tak, jsem zjistil, že v jednoduchosti je síla. Nejraději používám pletenou šňůru, délku návazce volím dle opatrnosti ryb a ročního období olova nikdy lehčí než 100gr z důvodu dobrého záseku, kameny 250gr a více. Pokud mohu, tak používám montáž s kamenem a ztraceným uzlem, když to není možné, tak odpadávací závěsky. Toto mi pomáhá zdolat ryby poblíž překážek, nebo tam, kde jsou ostré hrany, násypy kamenů, stulíky. Na Labi vždy používám šokovku o průměru 60 v délce minimálně 15m. Vždy se snažím mít krmná místa dál od sebe, aby šňůry nerušily na lovném místě, když je vhodně disponované dno, tak použiji back leady. Toto vše je z mého pohledu asi nejdůležitější pro lov velkých kaprů snad kromě bodu č. 1 a to je lovit je tam, kde se opravdu vyskytují. Všechny tyto věci se chystám v průběhu roku natočit do sledu krátkých videí o lovu kaprů a amurů. Proto se záměrně moc nerozepisuji.

(labská mamina před třením, chycená z hrany na 5,5m na montáž s odpadávací závěskou a kamenem)

Co se týká samotného boilie, tak s úspěchy přišla i poptávka a tím se rošířil okruch mých přátel, kteří celou dobu mé boilies testovali se mnou a vkládli v mé kuličky důvěru. Na základě jejich zpětné vazby a vlastních zkušeností jsem se roky posouval kupředu malými krůčky a posouvám a učím se nadále. Léta jsem na rybách svoje kuličky stavěl proti velikánům na druhém prutu. Proti značkám, jako jsou Rod Hutchinson, Nash, Solar, Nutra Baits, CC Moore, Top Secret a snařžil se dosat na jejich úrověň. Někdy mi přechytaly, někdy byla remíza, někdy jsem vyhrál já a někdy ryby nežraly nic. Dnes jsem si naprosto jistý, že mé boilies má srovnatelný účinek co do počtu záběrů a velikosti lovených ryb na nejtěžších vodách světa. Takže jsem defakto vděčný i konkurenci, že mi dostala tam, kde jsem a v počátcích mi inspirovala.

(odhozová montáž na amura a kapra určená do překážek při snížené aktivitě ryb)

Snad Vám toto trošku pomůže v dnešní uspěchané době a přívalu komerčních článků tipu „přišel jsem k vodě napíchl jsem pod háček produkt x nakrmil xx kg a přišel záběr od kapra 23 kg jeden z těch menších „. Kaprařina je nádherný koníček, ale i dřina a neustálé sebe zdokonalování. K úspěchu je potřeba trpělivost a zkušenosti a ani ten sebelepší produkt Vám nezaručí úspěch, a to je na tom to krásné. Kaprařina je relaxace a příroda a úcta k ní, ne slepá honba za kilogramy, nebo venkovní párty u vody. Bohužel dost často mi to tak u některých jedinců přijde. Kaprařina je ale také obrovský boom a bussiness, se kterým si ĆRS neví rady a vše se jen slepě řeší omezováním svobody rybářů, ale o tom až zase jindy. Ať už to v celé v té naší malé zemi dopadne jakkoliv, tak jen doufám, že i za pár let najdu někde u vody malé klidné místo, kde rozložím bivak a budu učit svoje dvě malé děti lásce k přírodě a tomuto krásnému koníčku, tak jako to kdysi moje rodina a přátelé učili mě.

(březnový Ital z kanálu chycený na montáž s odpadávacím kamenem a délkou návazce 70cm)

( srpnový klenot z Labe chycený z lavice na 2,5 na montáž se ztraceným uzlem)

Závěrem bych chtěl také poděkovat Pepíkovi Tučkovi, jehož celoživotní postřehy pomohly doladit za těch deset let co se známe moje koule a rybolovnou techniku do dokonalosti a těm, kdo vydrželi číst tento článek až dokonce přeji hodně úlovků a klidu u vody, třeba se tam někdy setkáme.

Petrův Zdar, Honza Tolar.

Mastodont Baits
boilies

Hledáte nejlepší boilies pro lov velkých kaprů?
Vyzkoušejte unikátní boilies od Mastodont Baits.

Zobrazit nabídku

Pro registrované

sleva až 10%

Dárek k objednávce

nad 1 500 Kč

Rychlé doručení

Spolehlivost

Doprava zdarma

v ČR nad 1 500 Kč

+420 724 727 774